Stálá expozice Židé v Dobříši

Židovská expozice nabídne celou řadu historických okamžiků, židovských osobností a památek, které mají kořeny ve městě Dobříši. A že je o čem vyprávět dokládá fakt, že první Židé zavítali do Dobříše již v 10. století. Od té doby hráli v dobříšských dějinách významnou roli a značně ovlivňovali jejich vývoj. Za svou dobu působení zde zřídili židovský hřbitov, s čímž souvisel vznik pohřebního bratrstva Chevra Kadiša. U dobříšského náměstí byla také vybudována synagoga, která se stala místem pro modlitby a náboženská studia. Mezi Židy se vyjímala celá řada význačných osobností a v neposlední řadě, právě díky Židům, byla v Dobříši zavedena rukavičkářská výroba, která sklízela úspěch po celém světě.

Historie Židovské komunity je úzce provázána s výrobou rukavic, a proto je Židovská část výstavy spojená právě s touto expozicí.

Přednášky a wokshopy

Workshopy jsou vedené Mgr. Jindřiškou Rosenbaumovou, autorkou publikace "Židé v Dobríši".

Jsou určeny zejména žákům druhého stupně základních škol a studentům gymnázií a středních škol. Cílem vzdělávacího programu na téma židovství je seznámit žáky a studenty s náboženskou otázkou, s otázkou rasismu a antisemitismu a poukázat na tuto problematiku v současné době.

Přednášky lze však zrealizovat pro skupiny jakékoli věkové kategorie.

Přednášející

Jindřiška Rosenbaumová se narodila 26. října 1983 v Příbrami. Po ukončení Střední pedagogické školy v Berouně studovala na Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy obor Judaistika-Husitská teologie. Nyní spolupracuje s Muzeem Dobříš, kde vede odborné workshopy pro žáky základních škol a studenty středních škol na téma holocaust, židovské tradice a zvyky, regionální židovské dějiny a další. Je autorkou stálé židovské expozice v Muzeu Dobříš.

Přednášky, které nabízíme

1. Úvod do judaismu

V rámci stálé expozice židovství je pro žáky druhého stupně základních škol a studenty středních škol připravena interaktivní přednáška, která vysvětlí základní pojmy a objasní zásady judaismu a představí židovské tradice a zvyky. Tato přednáška je první z řady připravované série přednášek na téma židovství a je jakýmsi úvodem do problematiky.

3. Komentovaná prohlídka židovského hřbitova v Dobříši

Prohlídka s přednáškou se zaměří na rituály spojené s pohřbíváním a na osudy zde pochovaných příslušníků významných faktorských rodin.

2. Historie Židů v Čechách a na Moravě

Přednáška se chronologicky zaměřuje na jednotlivá historická období – středověk, novověk, období emancipace, předválečné Československo a na holocaust. V druhé části poskytuje hlubší pohled na vybraná témata židovského života a historie - samosprávu židovských obcí, povolání a hospodářská činnost, židovská sídliště, tradiční kulturu a školství, antisemitismus a diskriminaci Židů v českých zemích.

Projekty, které jsme realizovali

Zmizelí sousedé

Některé projekty vychází z programů Židovského muzea v Praze, jako například program Zmizelí sousedé, který jsme realizovali se studenty dobříšského gymnázia Karla Čapka.

Projekt vybízí mladé lidi k pátrání po sousedech židovského původu, kteří z jejich nejbližšího okolí zmizeli převážně v období druhé světové války. Je metodickou inspirací, jak zpracovat období holocaustu a připomenout tak hrůzný osud židovských obyvatel.

Výsledek své práce studenti shrnuli ve video reportáži, kterou můžete shlédnout zde.

Putovní výstavy na vybraná témata zapůjčené z Židovského muzea v Praze

například:

  • - Historie Židů v Čechách a na Moravě
  • - Židovské tradice a zvyky

Publikace Židé v Dobříši

Dobříš je město obklopené nádhernou brdskou krajinou ležící zhruba čtyřicet kilometrů jihozápadně od Prahy s podmanivou maloměstskou atmosférou. Dobříš si zaslouží pozornost zejména pro svou zajímavou historii, která je úzce spjatá především s rukavičkářským řemeslem. Neopomenutelným faktem, je skutečnost, že první rukavičkářskou živnost založili v Dobříši židé. Díky své píli a obchodnímu nadání si získalo rukavičkářské řemeslo během krátké doby světový věhlas. Židovská obec byla činná jak v politice, tak ve společenském životě. Při nacistické perzekuci však přišli o život téměř všichni židovští obyvatelé města. Rádi bychom prostřednictvím této publikace rozšířili a obohatili stálou expozici židovství o zajímavé informace a také připomněli 94 lidských životů, jež jsou s městem Dobříš navěky neodmyslitelně spjaté.

Historické poznatky vztahující se k židovskému obyvatelstvu se staly strůjcem myšlenky shrnout tyto poznatky v publikaci, která by objasnila historii židovské obce v Dobříši. Publikace Židé v Dobříši vyšla na podzim roku 2016 za podpory Nadačního fondu obětem holcaustu a Muzejního spolku Dobříšska. Její autorkou je Mgr. Jindřiška Rosenbaumová.

Knihu lze objednat na: muzeumdobris@gmail.com nebo ji můžete zakoupit v informačním středisku města Dobříše a ve vybraných knihkupectvích.

Ukázka z publikace

Z židovské historie města Dobříše

Židé se začali usazovat na našem území pravděpodobně již v 9.století. Do Dobříše zavítali židovští obchodníci především při svých delších cestách na západ,,neboť město Dobříš leželo při tzv. Zlaté stezce, významné obchodní spojnici mezi Prahou a Pasovem.

První písemné zprávy o založené dobříšské náboženské obci máme ze 17. století. V roce 1645 byla totiž založena dobříšská Chevra Kadiša Jednalo se o židovské pohřební bratrstvo, jehož členové zabezpečovali bez nároku na odměnu všechny rituální a organizační záležitosti související s umíráním a židovským pohřbem.

Další indicií dokládající působení Židů v Dobříši je nejstarší náhrobek na zdejším židovském hřbitově, pocházející z roku 1650. Ústní lidová tradice praví, že hřbitov byl založen na místě, kde zemřelo několik židovských obyvatel, kteří utíkali z Vídně před morovou epidemií. Je pravděpodobné, že tito cizinci měli v Dobříši příbuzné nebo přátele, kteří se po jejich smrti postarali o pohřeb v souladu s židovskou tradicí.

Dobříšští Židé se živili koncem 18. století a na počátku 19. století především jako tzv. Hauzírníci, neboli podomní obchodníci, kteří se leckdy vydávali na cestu až do Bavorska. V tomto oboru byli velice zdatní a úspěšní. Mezi významné dobříšské rodiny patřila hauzírnická rodina Abelesů bydlící v domě U Šárků. Jméno Abeles je úzce spjaté s dobříšským rukavičkářským průmyslem. Rukavičkářskému řemeslu se ve Vídni vyučil Šalamoun Abeles, syn velmi chudého Josefa Abelese, a to hlavně díky svému bratru Jonasovi. Ten byl odveden k vojsku a dostal se do Vídně. Po nějaké době pozval k sobě další bratry, kterým zde zajistil místo v učení. Šalamoun Abeles po vyučení v rukavičkářství získával zkušenosti v Německu i ve Francii a jako jediný ze všech deseti Abelesových dětí se v roce 1865 vrátil do Dobříše, aby zde nějakou dobu zůstal a založil samostatnou živnost. Zpočátku nechával šít rukavice v Praze, ale jelikož cesta byla nákladná a zdlouhavá, rozhodl se mezi dobříšským obyvatelstvem vzbudit zájem o vyučení tomuto řemeslu. Rukavičkářství se tak postupem doby stalo důležitým zdrojem příjmu a obživy pro velký počet obyvatel Dobříše.”

Židovské památky v Dobříši

Dobříšští Židé se scházeli nejprve v soukromých modlitebnách, které patřily zámožnějším členům obce. Až v roce 1745 byla k náboženským účelům půjčena místnost v „ochranném“ domku, tzv. „Schutzhausu“ (česky přístřeší). Stála původně na knížecím pozemku, který později koupil knížecí kuchař Jan Krása a zřídil si zde pak známou hospodu „U Lva“ v domě č. p. 77. Na tomto místě později stávala první dobříšská synagoga.

Ta byla postavena v roce 1777. Její nevýhodou bylo, že ačkoliv stála u samotného náměstí, nebylo jí dobře vidět, protože prostor před ní byl zastavěn hospodou. Synagoga z 29. na 30. června 1807 vyhořela a díky dobročinné sbírce byla znovu otevřena již roku 1808. Původní synagoga sloužila svému účelu do roku 1904.

V roce 1903 bylo židovskou obcí rozhodnuto postavit novou synagogu. Byl zakoupen dům čp.68 s pozemkem od manželů Tümlerových na konci dobříšského náměstí, na rohu ulic Rosovické a Brodecké (dnes Čs. Armády). Původní dům byl zbořen a na jeho místě byla postavena nová synagoga.

V roce 1956 prodala Židovská obec zdevastovanou budovu synagogy Okresnímu národnímu výboru v Dobříši. Synagoga prošla nákladnou rekonstrukcí na kulturní dům. K lítosti mnohých pamětníků i současníků došlo dne 22. června 1959 k odstranění věže synagogy. Bývalá židovská synagoga je v současnosti využívána jako kulturní středisko.

Židovský hřbitov se rozkládá na severním okraji města na návrší Větrník, na konci Rukavičkářské ulice. V 17. století bylo toto místo dosti vzdálené od tehdejší městské zástavby.

Nápisy na starších náhrobcích jsou v hebrejštině, obsahují téměř vždy jméno zemřelé osoby, jejího otce, u provdaných žen také jméno manžela a datum úmrtí. Další text vyjadřuje smutek pozůstalých, chválu zemřelého, výčet jeho zásluh a přání všeho dobrého. Na bohatších náhrobcích najdeme plastické reliéfy s židovskými symboly (Davidova hvězda, dvojice lvů, koruna, vinný hrozen), jinde symboly osobního či rodového jména zemřelého nebo jeho povolání. Nejstarší náhrobek na dobříšském hřbitově pochází z roku 1650.

Objednání semináře/přednášky/workshopu